O vděčnosti už toho bylo napsáno tolik, že je to snad hřích, zahlcovat internet dalším článkem s touto tématikou. Ale když já si prostě nemůžu pomoct! Jsem vděčná. Každý den, od malička. Zřejmě to mám jako návyk a i za to jsem vlastně vděčná. Nemusím se to na „stará kolena“ učit. A i když to není nic těžkého, ne každý si tento dobrozvyk je schopný vybudovat. Lapen do pasti ega, pozice oběti, nespokojený se svým životem má možná pocit, že nemá za co děkovat. Tak to ale určitě není.
Hned, když ráno otevřeš oči, můžeš být vděčný za to, že ses právě probudil. Vidíš, dýcháš, jsi naživu. A i když tě možná dnes nečeká super den, je jen na tobě, jak se k tomu postavíš. Ráno dělá den, proto pokud se hned po probuzení naladíš na vlnu radosti, bude pro tebe snazší, vidět během dne hezké věci.
A i když to zní trochu sobecky, „být vděčný, proto abych se měl dobře“, není to nic proti ničemu a pro začátek trénování nové dovednosti je to zřejmě dobrá motivace. Ano, děláš to pro sebe. Pro koho jiného. Děláš to proto, aby ses cítil dobře. Děláš to proto, že chceš vystoupit z negativních vibrací, děláš to proto, že sis uvědomil, že tvůj starý způsob života ti prostě nepřináší to, co bys chtěl. Takže ano, klidně zpočátku mysli „jen“ na sebe.
Ku pomoci ti může být můj e-book zDARma, který se týká odstranění negativních pocitů a strachů a naučí tě, jak vědomě pozorovat sebe, svoje chování a to , kam směřuješ svou pozornost. Naučíš-li se být pozorovatel a odstraňovat negativní myšlenky, vděčnost přijde o to rychleji. Uvidíš svět jiným očima, ne pod závojem myšlenek, ale čistě, jasně, prostě bez filtru.
Pokud se zrovna ocitáš na životní křižovatce, tvůj život se tak nějak vymkl kontrole a ty přemýšlíš, jak ho uchopit a kde začít, můžeš si zakoupit příručku pro samouky, která tě naučí podívat se do sebe, odhalí ti příčinu tvých problémů a naučí tě převzít nad životem kontrolu.
Tak hodně štěstí…
S láskou a vděčností Lenka